A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | Z
Aerodynamický třesk
rozumí se jím tlaková vlna vzniklá v případě, že letadlo prorazí zvukovou bariéru. Někteří pojistitelé toto riziko nabízí v rámci živelního pojištění.
Aktivní zajištění
je přebírání pojistných rizik zajišťovnou od pojišťoven (cese) nebo od jiných zajišťoven (retrocese).
All risk
pojištění proti všem rizikům. Používá se zejména u havarijního pojištění či pojištění zásilek, ale stále častěji i u majetkového pojištění. Je založeno na principu, že pojištěním je kryta každá věcná (hmotná) škoda, která není ve smlouvě vyloučena.
Amortizace
neboli opotřebení. Při výpočtu náhrady škody u majetkového pojištění se přihlíží ke stupni opotřebení (amortizaci) příslušné věci. U pojištění na novou cenu se sleduje, zda opotřebení nepřekročilo ve smlouvě stanovenou hranici (např. 60%). Pokud je opotřebení vyšší než sjednaná úroveň, vypočítává se plnění v časové ceně (tj. nová cena mínus opotřebení). Pokud není hranice překročena, je plnění poskytnuto ve výši nové ceny dané věci (resp. plných nákladů na opravu).
Asistence
druh pojištění zaměřený na konkrétní aktivní pomoc pojistitele (nebo specializované asistenční společnosti) v případě nouze. Asistence bývá často součástí cestovního pojištění nebo havarijního pojištění a zahrnuje služby jako zajištění náhradních dokladů a ubytování, odtah poškozeného vozidla, zajištění náhradní dopravy.
Běžné pojistné
pojistné stanovené za pojistné období.
Bolestné
dávka, která se poskytuje poškozenému v případě odškodnění škody na zdraví z pojištění odpovědnosti za škodu. Výše náhrady je určována na základě lékařského ohodnocení (počet bodů) podle zákonných předpisů pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Od roku 2002 je hodnota bodu stanovena dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví na 120,-Kč.
Bonus
forna zvýhodnění klienta za příznivý škodní průběh (žádné nebo malé škody) u daného druhu pojištění. Zpravidla se poskytuje ve formě slevy na pojistném, ale může být i ve formě rozšíření rozsahu pojištění. Standardně je bonus poskytován u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení), kde může při dlouhodobě bezeškodním průběhu sleva na pojistném dosáhnout až 50%.
Cestovní pojištění
představuje zpravidla balíček několika pojistných produktů, které jsou určeny pro krytí rizik spojených s cestováním a pobytem (většinou v zahraničí), přitom některé produkty mohou být volitelné. Cestovní pojištění se může skládat z pojištění léčebných výloh, úrazového pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění zavazadel a pojištění stornopoplatků.
Cizí věci
a) Kategorie majetkového pojištění, která se udává do pojistné smlouvy klienta samostatně – mohou to být např. věci na lesing či zapůjčené. Je třeba nějak definovat pojištěné věci, protože nejsou zpravidla vedeny v účetní evidenci;
b) u pojištění odpovědnosti se jedná o druh připojištění pro odpovědnost za cizí věci užívané nebo převzaté za účelem provedení objednané činnosti (např. věci v opravně).
Cizozemské vozidlo
ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel se cizozemským vozidlem rozumí vozidlo, které je vybaveno cizí státní poznávací značkou, nebo vozidlo, které není vybaveno cizí státní poznávací značkou a je ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky.
Claims made
neboli princip uplatnění nároku je metoda pro definici pojistné události v pojištění odpovědnosti za škodu. Je založen na principu, že pojistná událost, ke které musí dojít v době platnosti pojištění, je vznesení nároku na náhradu škody vůči pojištěnému. Přitom k přičině vzniku škody mohlo dojít i v minulosti. Používá se zejména u pojištění profesní odpovědnosti a dalších druhů pojištění, kde by pro pojišťovnu bylo velmi obtížné kalkulovat rezervy na budoucí škody.Výhodou pro klienta je možnost přizpůsobovat výši limitu pojištění trendu náhrady škody. Druhým používaným principem definice pojistné události je LOSS OCCURENCE (princip příčiny).
Časová hodnota
pro účely stanovení pojistného plnění se vypočítá jako nová cena věci, snížená o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení. Časová hodnota vyjadřuje cenu, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí.
Čekací doba
stanovuje se u pojištění nemoci (pojištění závažných onemocnění a pojištění ušlého výdělku při pracovní neschopnosti). Lhůta běží od počátku pojištění a během ní se neposkytuje pojistné plnění. Slouží k tomu, aby nebylo vypláceno plnění za nemoci, které existovaly před uzavřením pojištění (zamezení spekulací). Zpravidla bývá 3 měsíce, ale může být i delší.
nahoru
D & O
zkratka z anglického Director´s and Officer´s Liability Insurance je obecně uživaný termín pro Pojištění odpovědnosti za škodu členů statutárních orgánů společností, které se nazývá i pojištění představenstva nebo manažerské pojištění.
Denní odškodné
jedna z možných složek úrazového pojištění. U tohoto krytí je pojištěnému v případě úrazu, jehož léčení si vyžádá delší dobu než je sjednána v pojistné smlouvě (zpravidla 14, 21 či 28 dnů) vyplácena sjednaná fixní částka za každý den léčení. Přitom plnění může být po překročení čekací (karenční) doby vypláceno jak zpětně (od prvního dne léčení) tak i následně (např. až od 29. dne).
Doba nezbytného léčení
Jedna z možných složek úrazového pojištění. Poskytuje klientovi odškodnění za dobu, po kterou se léčí jeho tělesné poškození způsobené úrazem. Každému tělesnému poškození je podle standardní doby léčení v tabulkách pojišťovny přiřazena příslušná hodnota v procentech. Výška pojistného plnění se pak stanoví jako příslušné procento z částky sjednané v pojistné smlouvě.
Doba pojištění
také pojistná doba. Časové období, na které se pojištění sjednává. Pokud během doby pojištění dojde k pojistné události, vzniká povinnost pojistitele plnit.
Dopravní pojištění
je odvětvím pojištění, které se zaměřuje na rizika spojená s přepravou zboží. Pojištění zásilek či nákaldu je zaměřeno na ochranu zboží přepravovaného různými dopravními prostředky. Pojištění odpovědnosti dopravce pak odškodňuje nároky za škody způsobené dopravcem.
Dozor v pojišťovnictví
podle zákona o pojišťovnictví vykonávalo státní dozor nad pojišťovnictvím Ministerstvo financí ČR. Státní dozor v pojišťovnictví byl od roku 1993 konstituován na Ministerstvu financí jako odbor, jehož činnost byla od roku 1994 rozšířena o státní dozor nad penzijními fondy. Od 1.září 2000, po výrazném personálním posílení, působí pod názvem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění.
Důchodové pojištění
je forma životního pojištění, při které je předem sjednána pevná výplata pojistného plnění v daném období ( doživotní měsíční renta – důchod) a neznámou (rizikem pojišťovny) je celková doba výplaty dávek. Pojistné se hradí buď jednorázově na počátku pojištění (ihned splatné důchodové pojištění) nebo postupně předem v průběhu aktivního věku pojištěného.
Elektrická porucha
se definuje pro účely vymezení škody zpravidla jako poškození nebo zničení zkratem či jiným působením elektrického proudu jako přepětím, vadou izolace, koronou, výbojem, obloukem či přeskokem.
Flexa
je název používaný pro základní skupinu živelního pojištění, která zahrnuje požár, úder blesku, výbuch a náraz nebo zřícení letadla. Označení vychází z počátečních písmen anglických slov: fire-oheň, lightning-blesk, explosion-výbuch, aircraft-letadlo).
Garanční fond
Podle zákona o pojišťovnictví tvoří garanční fond jednu třetinu minimální míry solventosti pojišťovny nebo zajišťovny. Minimální výška garančního fondu pro pojišťovny v životním pojištění je 40 mil Kč, v neživotním pojištění pak v závislosti na třídě pojištění od 20 do 40 mil Kč.
Havarijní pojištění
patří díky značné frekvenci škod z havárií a odcizení mezi nejčastěji uzavírané druhy pojištění. Zpravidla poskytuje komplexní ochranu motorových vozidel jejich součástí a vybavení před poškozením či zničením v důsledku živelné události, dopravní nehody, úmyslného poškození, odcizení či loupeže
nahoru
Integrální frančíza
Jedná se o formu převzetí škod pojištěným na předem sjednaných, relativně malých, pojistných událostech. Pokud škoda nepřevýší sjednanou hodnotu, pojistné plnění se neposkytuje. Pokud je škoda vyšší, plní pojišťovna celou výši škody. Mezní hodnota může být stanovena různě: jako fixní částka, jako procentní podíl na škodě nebo jako časová jednotka (pro pojištění přerušení provozu).
nahoru
Jednorázové pojistné
jednorázové pojistné se hradí najednou za celou dobu pojištění. Ve smlouvě může být ujednáno, že jednorázové pojistné lze hradit ve splátkách. Pojistné je povinen platit pojistník (ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu). Pokud je pojistník v prodlení se splátkou, stává se zpravidla celé zbylé pojistné ihned splatným.
Karenční lhůta
a) Definice z oblasti pojištění pohledávek. Jedná se o časovou lhůtu, která stanovuje, za jak dlouho po datu ohlášení nezaplacené pohledávky pojistiteli vzniká pojistná událost v případě platební nevůle, a tedy i nárok pojištěného na pojistné plnění. Délka karenční lhůty se pohybuje od 5 do 12 měsíců, závisí na zemi, do které se obchod realizuje;
b) časová lhůta při úrazovém pojištění při plnění z denního odškodného pro případ úrazu nebo při pojištění ušlého výdělku při pracovní neschopnosti. V tomto případě se jedná o lhůtu od vzniku pojistné události, během níž se neposkytuje plnění (je to vlastně forma spoluúčasti). Zpravidla bývá v rozsahu 7 – 28 dnů.
Klient
neboli pojistník je ten, kdo s pojišťovnou uzavírá pojistnou smlouvu. Pojišťovací makléř zastupuje klienta vůči pojišťovnám na základě smlouvy a plné moci.
Konkurs
neboli úpadek. V úvěrovém pojištění (pojištění pohledávek) je konkurs základní prvek pojistného krytí (oficiální platební neschopnost dlužníka). Zpravidla se jedná o prohlášení konkursu nebo jeho zamítnutí pro nedostatek majetku. Pro úspěšné odškodnění klienta pojišťovnou je nezbytné, aby všechny pohledávky za dlužníkem byly včas přihlášeny do konkursní podstaty.
Kontaminace
při definování ekologických škod se kontaminací vody, hornin, půdy,ovzduší, flóry a fauny rozumí jejich zamoření, znečištění nebo jiné zhoršení jakosti, bonity či kvality. V pojištění kontaminovaných výrobků pak kontaminace zpravidla znamená jakékoli znečištění nebo kontaminaci výrobku nebo opatření výrobku nesprávnou etiketou vzniklé v průběhu přípravy, výroby nebo balení za podmínky, že užití nebo spotřebování takového výrobku mělo nebo mohlo mít za následek tělesné zranění, nemoci nebo úmrtí osob.
Krácení plnění
Forma sankce při výpočtu pojistného plnění, kterou uplatňuje pojišťovna při likvidaci škody, pokud klient poruší podmínky pojistné smlouvy. Může jít např. o podpojištění, nepřivolání policie k dopravní nehodě, zanedbání údržby pojištěné věci apod.
Krádež vloupáním
znamená zpravidla zmocnění se věci proti vůli jejího vlastníka či držitele, a to s použitím násilného překonání překážek chránících věc před odcizením
Krátkodobé pojištění
Pojištění sjednávané na dobu kratší než jeden rok. Obvykle se jako krátkodobé sjednává cestovní pojištění či pojištění přepravy zásilek.
Krupobití
je pojistná událost živelního pojištění, při které kousky ledu různého tvaru, velikosti, váhy a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc a tím dochází k jejímu poškození nebo zničení.
nahoru
Léčebné výlohy
základní součástí cestovního pojištění je pojištění léčebných výloh. Z tohoto pojištění se hradí především náklady na lékařské ošetření, hospitalizaci, operaci, a souvisejicí výdaje vzniklé při náhlém onemocnněí nebo úrazu v zahraničí.
Likvidace pojistné události
soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění
Likvidátor
pracovník pojišťovny nebo pověřený nezávislý expert, jehož úlohou je zjišťovat rozsah, příčinu a velikost škody ve vztahu ke konkrétní pojistné smlouvě- Likvidátor posuzuje povinnost pojišťovny poskytnout pojistné plnění a stanovuje velikost pojistného plnění.
Loss occurence
neboli princip příčiny je metoda používaná při definici pojistné události v pojištění odpovědnosti za škodu. Určuje, že k příčině pojistné události musí dojít v době platnosti pojistné smlouvy. Přitom nároky na náhradu škody mohou být vzneseny i několik let po jejím skončení. Druhým používaným principem v pojištění odpovědnosti za škodu je CLAIMS MADE (princip vznesení nároku)
Loupežné přepadení
pro účely pojištění odcizení se loupežné přepadení definuje zpravidla jako přivlastnění si věci tak, že pachatel použil proti určité osobě násilí nebo pohrůžky bezprostředního použití násilí či zneužil omamného či obdobného prostředku.
Majetková újma
při určování odpovědnosti za škodu je nezbytným předpokladem vznik škody. Pojem škody je definován tak, že jde o újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného. Majetková újma však může existovat jen tehdy, lze-li ji objektivně vyjádřit penězi.
Malus
opak bonusu. Je to přirážka k základnímu pojistnému, která má podobu platby za zhoršený škodní průběh v předcházejícím pojistném období. Využívá se nejčastěji u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („povinné ručení“).
Mechanická porucha
bývá pro účely pojištění zpravidla definována jako poškození nebo zničení lomem, trhlinou, deformací, zadřením, uvolněním, netěsností, ucpáním, vytavením či ztrátou funkčních parametrů.
Mezinárodní silniční doprava
je termín používaný v oblasti pojištění zásilek či odpovědnosti dopravce. Rozumí se jí zpravidla silniční doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států nebo okružní jízda nejméně po území dvou různých států. Silniční doprava, která nesplňuje tato kritéria, je dopravou vnitrostátní.
Mlčenlivost
podle zákona o pojišťovnictví jsou členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, nucený správce, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu práci v jiném než pracovním poměru, pojišťovací nebo zajišťovací makléři a osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru
Náraz nebo zřícení letadla s posádkou
při definici škody způsobené létajícím prostředkem se tím rozumí i případy, kdy letadlo sice odstartovalo s posádkou, ale ta v důsledku události, která předcházela zřícení, letadlo opustila.
Nedbalost
při určování odpovědnosti za škodu a zavinění, může být zavinění způsobeno nedbalostí. Nedbalost je volním jednáním, ale dominující postavení má prvek vědění. Vůle nesměřuje ke škodlivému výsledku (jako u úmyslného zavinění), ale při vědomé nedbalosti škůdce neprojevil dostatečné úsilí k zamezení vzniku škody, při nevědomé nedbalosti pak nepředvídal možnost způsobení škody, i když měl.
Nemajetková újma
nemajeková újma nemá charakter škody, protože ji nelze vyjádřit penězi. Zpravidla se tedy na ní nevztahuje pojištění odpovědnosti za škodu (není-li tak ve smlouvě výslovně uvedeno). Některé nemajetkové újmy však tvoří součást náhrady škody na základě výslovného ustanovení zákona (bolestné a ztížení společenského uplatnění.
Nepřímý úmysl
při definici úmyslného zavinění se předpokládá, že škůdce chtěl výsledek. V případě nepřímého úmyslu škůdce věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že ke škodě dojde, byl s tím srozuměn. Určení úmyslu je velmi důležité pro vznik povinnosti pojišťovny plnit z pojištění odpovědnosti za škodu. Úmyslně způsobená škoda bývá totiž zpravidla z pojištění vyloučena.
Nevědomá nedbalost
používá se v oblasti odpovědnosti za škodu. Při zavinění nevědomou nedbalostí škůdce nepředvídal možnost způsobení škody, i když měl. Nevědomá nedbalost předpokládá, že škůdce nevěděl, že může způsobit škodu, ačkoli to vzhledem k okolnostem ake svým osobním poměrům vědět měl.
Nezasloužené pojistné
část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s následujícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno.
Nová hodnota
termín používaný zejména v majetkovém pojištění u průmyslových a podnikatelských rizik. Je to pořizovací cena nové věci v daném čase a místě, včetně souvisejících nákladů na dopravu, clo, montáž a instalaci. V případě, že se pojišťovaná věc již nevyrábí, je třeba stanovit její novou hodnotu podle nejbližšího analogického výrobku, který má odpovídající funkční parametry. U nemovitostí jde o tzv. reprodukční pořizovací cenu, tedy o částku, kterou je třeba vynaložit na postavení nové stavby téhož druhu, rozsahu a kvality, a to v daném místě a včetně souvisejících nákladů jako jsou projektové a inženýrské práce.
nahoru
Obecná hodnota (cena)
cena, kterou má věc v daném okamžiku na trhu. Při jejím stanovení se přihlíží k nové ceně stejné věci nebo věci se stejnými užitnými vlastnostmi a rozsahu či formě opotřebení věci. Při pojištění odpovědnosti za škodu na věci se náhrada vypočítává maximálně ve výši obecné ceny věci v okamžiku vzniku škody.
Obecná odpovědnost za škodu
je upravena v §420 občanského zákoníku jako odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní povinnosti. Ustanovení §420 je ustanovení o obecné odpovědnosti za škodu pro osoby fyzické i právnické. Protože je to ustanovení obecné, použije se tehdy, jestliže škoda nespadá pdo některé z jiných zákonných ustanovení o náhradě škody. Případy zvláštních odpovědností se liší od obecné odpovědnosti tím, že jsou při nich stanoveny samostatně podmínky odpovědnosti se zřetelem na zvláštní povahu situací, jichž se týkají. Předpoklady vzniku obecné odpovědnosti jsou protiprávní úkon, škoda, příčinná souvislost a zavinění.
Objektivní odpovědnost
je taková kategorie odpovědnosti, kde je podstatný výsledek, tedy vznik škody. Není podstatné zda škodu někdo zavinil. Možnost zproštění se takové odpovědnosti je obyčejně zákonem omezena na konkrétní případy. Povinnost prokázání zprošťujících (liberačních) důvodů je však vždy na tom, kdy nese odpovědnost.
Obmyšlený
osoba, jiná než pojištěný,které vznikne právo na pojistné plnění v případě pojistné události. Nejčastěji se používá u pojištění osob pro případ smrti pojištěného. Obmyšlený se určuje buď jménem nebo vztahem k pojištěnému a pojistník může tuto osobu měnit. Není-li oprávněná osoba určena nebo nevznikne-li jí právo na plnění, nabývají toto právo osoby určené zákonem.
Odbytné
používá se v kapitálovém životním pojištění a v důchodovém pojištění. Je to částka, kterou obdrží ten, kdo uzavřel pojistnou smlouvu v případě jejího předčasného ukončení. Odbytné vyjadřuje kapitálovou hodnotu pojištění („naspořenou částku“), která je v prvních letech snížena o náklady na vznik pojistné smlouvy. Právo na odbytné stanovují podmínky pojistné smlouvy a vzniká zpravidla po 2 – 3 letech od uzavření pojištění.
Odčetná (excedentní) frančíza
jiný výraz pro spoluúčast. Jedná se o formu podílu pojištěného na vzniklé pojistné události. V případě pojistné události se od plnění pojišťovny vždy odečítá předem sjednaná částka. Může být stanovena jako fixní (např. 5.000,- Kč) nebo jako procentní (např. 10%). Používají se i kombinace procentní a fixní odčetné frančízy (spoluúčasti). U havarijního pojištění se často používá procentní + minimální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 10.000,-Kč). U některých druhů pojištění odpovědnosti, hlavně profesní, se používá kombinace procentní + minimální fixní + maximální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 50.000,- Kč, maximálně 300.000,-Kč). U pojištění pro případ přerušení provozu se také používá odčetná frančíza časová (např. 48 hod). Při výpočtu pojistného plnění se pak od celkové doby přerušení provozu v hodinách odečte tato předem sjednaná hodnota. Volbou vyšší frančízy vyjadřuje pojištěný skutečnost, že je připraven sám financovat drobné škody. Pojišťovna pak klientovi za vyšší sjednanou frančízu poskytuje slevu na pojistném, protože se jí snižují jak náklady na pojistné plnění, tak administrativní náklady na vyřizování malých škod.
Odpovědnost z provozní činnosti
novelou občanského zákoníku z r 1990 byl vytvořen §420a, který upravuje tuto oblast odpovědnosti organizace. Škoda je způsobená provozní činností, je-li způsobena činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti, fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobená škoda jinému na nemovitosti. Jde o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění kohokoli. Možnost zproštění se odpovědnosti zákon omezuje na případy, kdy škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. Prokázání těchto skutečností (důkazní břemeno) je na odpovědném provozovateli
Odpovědnost za převzaté věci
tato zvláštní odpovědnost je upravena v §421 občanského zákoníku, podle něhož každý (fyzická i právnická osoba), kdo od jiného převzal věc, jež má být přemětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Je to odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění. Při poškození věci se bere za to, že věc existuje i nadále. Poškozením se pak rozumí poškození mechanické i chemické (např. sražení oděvu po vyčištění). Při ztrátě věci je rozhodující, že není známo, kde převzatá věc je, popřípadě zda vůbec ještě existuje. Při zničení věci pak věc dále neexistuje ve své funkční podobě. Odpovědným subjektem je ten, kdo věc převzal a oprávněným ten, od koho byla věc převzata, i když není jejím vlastníkem. Této objektivní odpovědnosti je možné se zprostit jen prokázáním, že ke škodě by došlo i jinak. Může jít o případ, kdy příčina škody byla v povaze věci nebo v její vadě nebo v případě živelné pohromy. Pojištění odpovědnosti za převzaté věci se zpravidla sjednává zvláštním připojištěním, při němž se posuzuje zejména rizikovost činnosti.
Oprávněný (oprávněná osoba)
neboli obmyšlený. Osoba, jiná než pojištěný, které vznikne právo na pojistné plnění v případě pojistné události. Nejčastěji se používá u pojištění osob pro případ smrti pojištěného. Oprávněný se určuje buď jménem nebo vztahem k pojištěnému a pojistník může tuto osobu měnit. Není-li oprávněná osoba určena nebo nevznikne-li jí právo na plnění, nabývají toto právo osoby určené zákonem.
nahoru
Pád
v živelním pojištění se pro případ škody vzniklé pádem stromů stožárů a jiných předmětů rozumí pádem zpravdila takový pohyb tělesa, který má znaky volného pádu.
Platební neschopnost
jako oficiální platební neschopnost se v pojištění pohledávke označuje zpravidla: a) snesení soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu, nepostačuje-li majetek dlužníka k úhradě nákladů konkurzu b) usnesení soudu potvrzující vyrovnání mezi dlužníkem a pojištěným, v němž je prokázáno, že pojištěný utrpěl majetkovou újmu c) soudní vyrovnání mezi zahraničním kupujícím a jeho věřiteli s tím, že pohledávky pojištěného byly do tohoto vyrovnání zahrnuty a pojištěný utrpěl majetkovou újmu d) jestliže soudním výkonem rozhodnutí proti dlužníkovi nebyla pojištěná pohledávka uhrazena e) vzhledem k prokázaným nepříznivým okolnostem se zaplacení jeví být beznadějným, protože exekuce, návrh na konkurs nebo jiné obdobné opatření pojištěného vůči zákazníkovi neslibuje úspěch f) skutečnosti jiné, kterým zahraniční právní řád přiznává právní důsledky stejného nebo srovnatelného významu jako u výše zmíněných definic
Platební nevůle
v úvěrovém pojištění je to takový stav, kdy odběratel nezaplatí ve lhůtě 5 až 12 měsíců (karenční lhůta) po splatnosti, nezkoumá se zde příčina, proč odběratel neplní své závazky
Pobyt v nemocnici (hospitalizace)
druh pojistného plnění z úrazového pojištění, při kterém je vyplácena předem sjednaná částka za každý den pobytu v nemocnici v důsledku úrazu. Toto plnění lze využít např. na úhradu nadstandardního ubytování.
Poddolování
termín používaný při definování škody. Rozumí se jím lidská činnost spočívající v hloubení podzemních štol, šachet, tunelů a obdobných podzemních staveb.
Podíl na zisku
používá se hlavně v kapitálovém životním pojištění a v důchodovém pojištění. Je to částka, kterou připisuje pojistitel klientům jako podíl na výnosech z umístění prostředků rezerv pojistného pro tzv. „rezervotvorná pojištění“. Připisovaná částka se udává zpravidla v procentech a závisí na hospodářských výsledcích pojistitele v příslušném období. Někde se stejným termínem označuje i bonus za dobrý škodní průběh v pojištění přepravy zásilek nebo v havarijním pojištění
Podpojištění
je-li v době pojistné události pojistná částka stanovená klientem (pojistníkem) nižší než pojistná hodnota věci, poskytne pojišťovna plnění, které je ve stejném poměru ke škodě, jako je pojistná částka stanovená ve smlouvě k pojistné hodnotě věci.
Počátek (začátek, vznik) pojištění
pojištění zpravidla začíná následující den po sjednání pojistné smlouvy, není-li ujednáno datum pozdější. U některých pojištění (např. havarijní) může pojištění začít okamžikem podpisu smlouvy (je nutno označit na smlouvu čas vzniku pojištění).
Pohřešování věci
při definování škody znamená pohřešování věci zpravidla takový stav, kdy poškozený pozbyl nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat, neví, kde se věc nachází, popřípadě, zda věc ještě vůbec existuje.
Pojistitel
ve smyslu zákona o pojišťovnictví je pojistitelem ten subjekt, který obdrží od dozorčího orgánu povoleník provozování pojišťovací činnosti.
Pojistka
písemný doklad, kterým pojistitel potvrzuje uzavření pojistné smlouvy. Jako pojistka může sloužit i vlastní pojistná smlouva.
Pojistná doba
také doba pojištění. Časové období, na které se pojištění sjednává. Pokud během doby pojištění dojde k pojistné události, vzniká povinnost pojistitele plnit.
Pojistná částka
peněžní suma, která je pojistné smlouvě dohodnuta jako nejvyšší možné plnění pojistitele z jedné pojistné události, případně z několika pojistných událostí za určité časové období.
Pojistná hodnota
částka (hodnota majetku vyjádřená v pěnězích), na kterou by měla být uzavřena pojistná smlouva, aby byl klient řádně odškodněn. Podle způsobu sjednání pojištění může být pojistnou hodnotou nová cena (hodnota znovuzřízení), časová cena (hodnota znovuzřízení po odečtení opotřebení – amortizace) nebo jinak stanovená cena.
Pojistná ochrana
v širším slova smyslu celkový rozsah pojistného krytí daného subjektu (firmy, osoby) nebo konkrétní pojistné smlouvy. Rozsah pojistné ochrany je vymezen množstvím pojištěných rizik a velikostí limitů plnění a spoluúčastí.
Pojistná smlouva
je smluvní vztah mezi pojistníkem (klientem) a pojišťovnou (pojistitelem). Pojistná smlouva určuje podmínky za jakých má pojištěný (nemusí být totožný s pojistníkem) právo na pojistné plnění.
Pojistná událost
nahodilá skutečnost se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit. Konkrétní podmínky vzniku pojistné události určují podmínky pojistné smlouvy.
Pojistné (pojistná prémie)
je úplata za převzetí sjednaného rizika pojišťovou.
Pojistné období
v pojistných smlouvách uzavřených na dobu neurčitou musí být definováno pojistné období k němuž se stanovuje velikost pojistného. Zpravidla se sjednává jako běžný rok (12 měsíců), ale může být např. i 3 měsíce. Pojišťovna i klient mohou zpravidla odstoupit od smlouvy ke konci každého pojistného období.
Pojistné plnění (pojistná náhrada)
Pojistnou smlouvou se pojišťovna zavazuje, že při naplnění předem stanovené podmínky (pojistná událost), vyplatí smluvenou částku (pojistné plnění).
Pojistné podmínky
podmínky zpracované pojistitelem pro uzavírání pojistných smluv pro jednotlivá pojistná odvětví, pro skupiny těchto odvětví nebo pro jednotlivé typy pojištění uzavíraných v rámci pojistného odvětví, zejména všeobecné pojistné podmínky, zvláštní nebo doplňkové pojistné podmínky
Pojistné riziko
pojistným rizikem se rozumí možnost vzniku nahodilé události, se kterou je spojena povinnost pojišťovny uhradit vzniklou škodu nebo vyplatit sjednanou částku.
Pojistník
osoba, která uzavřela s pojistitelem smlouvu. Má právo disponovat s pojistnou smlouvou a povinnost platit pojistné. Často bývá i pojištěným
Pojistný kmen
pojistným kmenem se rozumí soubor uzavřených pojistných smluv; příslušenstvím pojistného kmene jsou práva a povinnosti, které vyplývají z těchto pojistných smluv, a finanční prostředky ve výši technických rezerv přiměřených tomuto pojistnému kmeni.
Pojistný podvod
„Trestný čin podle § Zák. č. 140/1961 Sb.- § 250a : Pojistný podvod spáchá ten, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a rovněž ten, kdo úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo kdo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li tímto činem na cizím majetku škodu nikoliv malou. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li tento čin jako člen organizované skupiny, způsobí-li takovým činem na cizím majetku značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek. Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li tímto činem na cizím majetku škodu velkého rozsahu.“
Pojištění bytů
pojem pojištění bytů bývá občas klienty mylně chápán či zaměňován. Pojištění bytu v osobním vlastnictví je vlastně pojištění nemovitosti (ideální podíl) – tedy stavebních součástí, předmětů v koupelně, kotle topení, radiátorů atd. Naproti tomu pojištění domácnosti je pojištění „obsahu“ bytu – tedy jeho vnitřního vybavení (nábytek, osobní věci, elektronika, obrazy atd.)
Pojištění majetku (majetkové)
skupina pojistných produktů zaměřená na ochranu hmotného majetku firem či soukromých osob.
Pojištění občanů
v terminologii pojišťoven se jedná o skupinu standardních pojistných produktů určených pro masový prodej občanům. Zpravidla se sem zahrnuje pojištění majetku občanů (obytných a rekreačních domů nebo bytů, trvale obydlených a rekreačních domácností), občanské odpovědnosti za škodu, havarijní pojištění, životní a úrazové pojištění a další.
Pojištění odpovědnosti za škodu
skupina pojistných produktů pro občany i firmy, které zajišťují náhradu škody neúmyslně způsobené pojištěným (klientem) poškozenému. Celá řada druhů pojištění odpovědnosti patří mezi povinně smluvní – jejich uzavření je předepsáno zákonem a to pro provozovatele zařízení (silniční vozidla, letadla, lodě, kolejová vozidla, zdravotnické zařízení atd.) nebo pro profese (auditor, architekt, daňový poradce, myslivec a další). Do pojistné ochrany u pojištění odpovědnosti se zahrnují zpravidla i náklady na obhajobu před vzneseným nárokem na náhradu škody.
Pojištění podnikatelů
neboli podnikatelské pojištění. V terminologii pojišťoven je to skupina pojistných produktů zaměřených na menší a střední podnikatelské subjekty. Pojišťovny se zpravidla snaží vytvářet flexibilní standardizované balíčky produktů, které by měly pokrýt všechna základní rizika spojená s drobným či středním podnikáním. Limitem pro zařazení do této skupiny bývá většinou maximální obrat firmy, či velikost maximální škody na jednom místě.
Pojištění pohledávek
nazývané i pojištěním úvěrů, je pojištěním proti ztrátám z obchodního styku. Pojištěným rizikem je zde nezaplacení dodavatelského úvěru (faktury s odloženou splatností) v důsledku platební neschopnosti nebo platební nevůle pojištěného odběratele.
Pojištění úvěru
nazývané i pojištěním pohledávek, je pojištěním proti ztrátám z obchodního styku. Pojištěným rizikem je zde nezaplacení dodavatelského úvěru (faktury s odloženou splatností) v důsledku platební neschopnosti nebo platební nevůle pojištěného odběratele.
Pojištěný
Osoba, na jejíž majetek, život, zdraví nebo odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje. Pojištěný má zpravidla nárok na pojistné plnění v případě pojistné události, není-li ve smlouvě ujednáno jinak.
Pojišťovací agent
pojišťovacím agentem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s pojišťovnou. Pracuje tedy jako obchodní zástupce konkrétní pojišťovny a při své činnosti jedná jejím jménem a na její účet. Pojišťovací agent bývá označován také jako reprezentant, pojišťovací poradce či zástupce pojišťovny.
Pojišťovací činnost
ve smyslu zákona o pojišťovnictví je pojišťovací činností uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, (dále jen „finanční umístění“), uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost).
Pojišťovací makléř
pojišťovacím makléřem je právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy. Pojišťovací makléř je nezávislý na pojišťovně a odpovídá za svoji činnost klientovi (zájemci) sám. Je povinen se registrovat na Ministerstvu financí a být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Seznam registrovaných pojišťovacích makléřů zveřejňuje MF ČR na svých stránkách www.mfcr.cz
Postih
neboli regres. Osoba, která získala odškodnění od pojistitele, a má nárok na náhradu škody vůči třetí osobě, postupuje svůj nárok pojišťovně, a to do výše plnění, které jí pojišťovna poskytla.
Povinné ručení
běžně užívaný, i když ne zcela přesný výraz pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavíraného dle zákona č.168/1999 Sb. Toto pojištění je povinné pro všechna vozidla, která se pohybují na pozemních komunikacích a klient si může vybrat svého pojistitele.
Povinně smluvní pojištění
takový druh pojištění, kde zákon ukládá právnické nebo fyzické osobě povinnost pojištní uzavřít, ale nechává na ní výběr pojišťovny. Mezi neznámější povinně smluvní pojištění patří pojištění odpovědnosti za škodu způsobené provozem vozidla dle zákona č.168/1999 Sb. (tzv. „povinné ručení“), ale patří sem i analogické pojištění odpovědnosti za škodu způsobené provozem letadla či pojištění řady profesních odpovědností (lékař, architekt, daňový poradce, auditor, advokát atd.)
Povodeň
živelná událost, která je zpravidla definována jako zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo nádrží nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku.
Poškození věci
termín používaný při definování škody. Rozumí se jím zpravidla změna stavu věci, kterou je objektivně možno odstranit opravou, nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, přesto však lze věc dále používat k původnímu účelu.
Poškozený
osoba, která utrpěla škodu na majetku, životě či zdraví, přičemž podle příslušných právních předpisů za tuto škodu nese odpovědnost jiná osoba.
Požár
při popisu škody v živelním pojištění se požár zpravidla definuje jako oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou. Požárem však není žhnutí, doutnání s omezeným přístupem kyslíku, jakož i působení užitkového ohně a jeho tepla. Požárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení či zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil.
Prevenční povinnost
základní úprava povinnosti předcházet škodám je obsažena v ustanoveních §415 až §419 občanského zákoníku. Generální prevence je obsažena v §415, stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku, na přírodě a životním prostředí. Všeobecná prevenční povinnost je závaznou právní povinností, jejíž nedodržení je třeba vyložit jako chování, které je v rozporu s právem a je tedy chováním protiprávním.
Profesní odpovědnost
je kategorie produktů v oblasti pojištění odpovědnosti za škodu, která se zaměřuje na pokrytí škdo způsobených převážně odbornými profesemi jako jsou advokáti, architekti, lékaři, patentoví zástupci, autorizovaní inženýři, daňoví potradci, auditoři, účetní, pojišťovací agenti a makléři atd. U řady těchto profesí je uzavření pojištění vyžadováno zákonem. Proto se nazývá také povinně smluvní pojištění.
Progresivní plnění
je technika používaná při konstrukci pojištění trvalých následků úrazu. Je založeno na tom, že s růstem procenta trvalé invalidity následkem úrazu, by mělo být odškodnění růst rychleji. V praxi se používá několik poměrů výpočtu. Přiklad: jsou-li následky úrazu do 25%, vyplácí se plnění daným procentem ze základní pojistné částky (např. 500 tis Kč); jsou-li následky v rozmezí 26 – 50%, je plnění určeno jako příslušné procento z dvojnásobku základní částky (1 mil Kč), podobně pro rozmezí 50-75% (z trojnásobku) a 76-100% ze čtyřnásobku základní částky, tj. z 2.000.0000,-Kč.
Provize
v pojišťovnictví je to zpravidla odměna zprostředkovatele za sjednání pojistné nebo zajišťovací smlouvy. Odměňování formou provizí je v pojišťovnictví běžné a umožňuje pojišťovnám či zajišťovnám vázat obchodní náklady pouze k uzavřeným obchodům.
Provozní činnost
pro správné určení odpovědnosti z provozní činnosti je důležuitý výklad pojmu provozní činnost. Vychází se z toho, že činnost sama musí mít povahu činnosti směřující organizovaně ke splnění určitého cíle. Jde o činnost související s předmětem činnosti, kterou právnická či fyzická osoba provozně vyvíjí. Předmět činnosti je vymezen ve výpisu z obchodního rejstříku, v živnostenském oprávnění či koncesi nebo v dokumentu podobné povahy. Fyzikální, cemické a biologické vlivy na okolí jsou výrazem činnosti provozní povahy a může jít i o vliv provozního zařízení, které je mimo konkrétní provoz. Provozem je tedy i sama existence zařízení, které vliv na okolí vyvíjí.
Předepsané pojistné
konečná částka pojistného po přirážkách a slevách, kterou má uhradit klient pojišťovně. U pojišťovny pak předepsané pojistné představuje souhrn plateb předepsaných klientům za určité období.
Přepojištění
je-li v době pojistné události pojistná částka stanovená klientem (pojistníkem) vyšší než pojistná hodnota věci, poskytne pojišťovna plnění maximálně do výše pojistné hodnoty věci. Z majetkového pojištění tedy nelze získat prospěch, protože je určeno k náhradě škod.
Přerušení provozu
nazývané též šomáž, je kategorie pojištění sloužící k náhradě následných škod způsobených v důsedku primární majetkové škody. Následnou škodu se zpravidla v přerušení provozu rozumí fixní náklady, které vznikají v době přerušení či omezení provozu (např. mzdy, pojistné, spátky úvěru a leasingu, náklady na ostrahu, pevné platby za energie atd.) a ušlý zisk.
Přímý úmysl
při definici úmyslného zavinění se předpokládá, že škůdce chtěl výsledek. U přímého úmyslu se pak předpokládá, že škůdce věděl, že svým jednáním škodu způsobí nebo že ji může způsobit a chtěl ji způsobit.Určení úmyslu je velmi důležité pro vznik povinnosti pojišťovny plnit z pojištění odpovědnosti za škodu. Úmyslně způsobená škoda bývá totiž zpravidla z pojištění vyloučena.
Připlutí
pro účely pojištění pojištění lodí a pojištění zásilek se připlutí definuje jako zakotvení, uvázání nebo jiné zabezpečení lodi v kotvišti nebo v místě oblasti přístavní správy. Není-li takové místo k dispozici, připlutím se rozumí první zakotvení, uvázání nebo jiné zajištění lodi buď v přístavu nebo mimo předpokládáný přístav enbo místo vykládky.
Připojištění
zpravidla doplňkový druh pojištění, který se sjednává společně s jiným, hlavním druhem pojištění na jedné pojistné smlouvě. Připojištění se používají při vytváření různých „balíčkových“produktů zejména v pojištění občanů, a to s cílem snížit náklady na správu pojištění. Časté je např. úrazové připojištění k životnímu pojištění, pojištění zavazadel k havarijnímu pojištění apod. Některá připojištění mohou být nabízena i „zdarma“ pro zvýšení atraktivity nabídky příslušného produktu. Jako připojištění však může být označeno i územní nebo časové rozšíření platnosti základního pojištění (např. připojištění pro území Evropy u havarijního pojištění)
Regres
neboli postižní nárok. Osoba, která získala odškodnění od pojistitele, a má nárok na náhradu škody vůči třetí osobě, postupuje svůj nárok pojišťovně, a to do výše plnění, které jí pojišťovna poskytla.
Rezerva na pojistná plnění
u životních i neživotních pojištění je určena ke krytí závazků z pojistných událostí:
a) v běžném účetním období vzniklých, hlášených, ale v tomto období nezlikvidovaných,
b) v běžném účetním období vzniklých, ale v tomto období nehlášených. Rezerva na pojistná plnění obsahuje rovněž hodnotu odhadnutých nákladů spojených s likvidací pojistných událostí.
Rezerva na prémie a slevy
se tvoří v souladu s pojistnými smlouvami. Tato rezerva se používá ke krytí nákladů na prémie a slevy poskytnuté v souladu s podmínkami smluv. Je-li součástí dohodnutého pojistného plnění ze životního pojištění i podíl na výnosech nebo zisku z finančního umístění, zahrnuje tvorba rezervy na prémie a slevy na vrub nákladů i ty částky výnosu nebo zisku určené pro tento účel, které nejsou zahrnuty v rezervě pojistného životních pojištění
Rezerva na škody nastalé a neohlášené
patří mezi rezervy na pojistná plnění. Výše rezervy se stanovuje metodou kvalifikovaného odhadu.
Rezerva na škody nastalé, ohlášené ale nezlikvidované
patří mezi rezervy na pojistná plnění. Výše rezervy se stanoví jako souhrn nákladů na pojistná plnění vypočítaných pro jednotlivé pojistné události. Nelze-li výši rezervy stanovit uvedeným způsobem, použijí se matematicko-statistické metody.
Rezervní fond
je vytvářen z různých typů rezerv a slouží ke krytí budoucích závazků pojišťovny či zajišťovny.
Rezervotvorné pojistné
z celkového pojistného v kapitálovém životním pojištění je je rezervotvorné pojistné ta část pojistného, jehož investováním se vytváří fond pro výplatu plnění při ukončení pojištění dožitím se stanovené doby. Druhou částí je rizikové pojistné, které se podílí na krytí rizika smrti.
Risk management
neboli řízení rizik je disciplína která se zabývá identifikací, analýzou, kontrolou a přenosem všech možných rizik, které mohou ohrozit ekonomickou stabilitu či budoucí fungování daného subjektu.
Samopojištění
V případě, kdy je velikost a frekvence možné škody relativně nízká ve vztahu k expozici rizika, stává se subjekt samopojistitelem a nemá pro něj ekonomický smysl uzavirat standardní pojištění. Typicky je to vidět na havarijním pojištění vozidel. Při firemní flotile 50 běžných vozidel má pojištění smysl, protože při více škodách za rok může dosáhnout plnění i několikanásobku hrazeného pojistného. Pokud provozuje firma 1.000 vozidel, dosahuje statistická velikost škod vůči hrazenému pojistnému takové úrovně, že běžné pojistné vždy přesáhne pravděpodobné plnění pojišťovny. Podnik se pak stává vlastně pojišťovnou sám pro sebe a navíc uspoří správní a provozní náklady pojišťovny.
Sazba pojistného
je koeficient, jehož pomocí se v závislosti na pojistné částce stanovuje pojistné (pojistná prémie). Většinou se uvádí v promilích, eventuelně v procentech (u pojištění motorových vozidel).
Sdružené pojištění
v praxi se zejména u pojištění občanů používá spojování (sdružování) různých pojistných produktů do produktových „balíčků“. Hlavním důvodem je úspora administrativních nákladů při sjednávání a správě pojištění a nabídka komplexního jednoduchého řešení pro klienty.
Sesedání půdy
termín pro definici škody. Sesedáním půdy se zpravidla rozumí klesání zemského povrchu směrem do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.
Sesouvání lavin
neboli Mezinárodní karta automobilového pojištění slouží jako mezinárodní doklad o uzavřeném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Karta je dokladem o pojištění ve všech zemích, jejichž národní kanceláře se připojily k Jednotné dohodě mezi kancelářemi (přijaté Radou kanceláří dne 20.10.1989 v Londýně).
Sesuv půdy
termín pro definici škody. Sesuvem (sesouváním) půdy se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších. Dochází k němu působením zemské tíže nebo lidské činnosti při porušení podmínek rovnováhy svahu.
Skutečná škoda
při stanovení odpovědnosti za škodu je skutečná škoda součástí věcné škody. Skutečná škoda je újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného, která vznikla v důsledku škodní události a v příčinné souvislosti s ní. Reprezentuje majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do původního stavu.
Smluvní ujednání
zpravidla standardizovaná část pojistné smlouvy, která se připojuje k vlastní smlouvě a k pojistným podmínkám (resp. všeobecným pojistným podmínkám). Ve smluvních ujednáních se podrobněji upravují podmínky konkrétního pojistného produktu.
Solventnost
pojišťovna nebo zajišťovna je povinna po celou dobu své činnosti mít vlastní zdroje nejméně ve výši minimální míry solventnosti, kterou se rozumí výše vlastních zdrojů vypočítaná způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojišťovna i zajišťovna je povinna vykazovat ministerstvu svou solventnost do 30 dnů ode dne vydání výroku auditora o ověření účetní závěrky nebo kdykoliv na žádost ministerstva.
Soupojistitel
je účastníkem smlouvy o soupojištění. Má stanoven svůj podíl na riziku v procentech. Tímto podílem se účastní na výplatě škod z pojištění a patří mu příslušný díl z pojistného. Přistoupením k soupojištění akceptuje soupojistitel v daném případě pojistné podmínky vedoucího pojistitele.
Soupojištění
rozdělení rizika mezi více pojišťoven horizontální formou. Na konkrétní pojistné smlouvě se účastní více pojistitelů, přičemž je stanoveno, jaký podíl v procentech jim přísluší. Tímto podílem se pak každá pojišťovna podílí na pojistném i na výplatě škod. Jeden z pojistitelů bývá určen jako vedoucí a jeho pdomínkami se pak pojištění řídí.
Splnitelnost závazků
schopnost pojišťovny nebo zajišťovny uhradit v daném okamžiku všechny závazky vzniklé z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti včetně závazků splatných v následujících účetních obdobích.
Společná havárie
je institut námořního práva nebo práva vnitrozemské plavby a používá se při pojištění zásilek. Je to způsob, podle něhož se rozvrhují škody a náklady vzniklé opatřeními k záchraně lodi a zásilek (které byly lodí přepravovány) ze společného nebezpečí pro zachráněné hodnoty. Přepravované (zachráněné) zásilky přispívají pak ke společné havárii podle rozvrhu (dispaše) vyhotoveného podle práva platného pro přepravní smlouvu. Pojištění zásilek pak hradí i příspěvek ke společné havárii.
Spoluúčast
jinak také odčetná frančíza. Jedná se o formu podílu pojištěného na vzniklé pojistné události. V případě pojistné události se od plnění pojišťovny vždy odečítá předem sjednaná částka. Může být stanovena jako fixní (např. 5.000,- Kč) nebo jako procentní (např. 10%). Používají se i kombinace procentní a fixní spoluúčasti. U havarijního pojištění se často používá procentní + minimální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 10.000,-Kč). U některých druhů pojištění odpovědnosti, hlavně profesní, se používá kombinace procentní + minimální fixní + maximální fixní (např. 10% ze škody, minimálně 50.000,- Kč, maximálně 300.000,-Kč). U pojištění pro případ přerušení provozu se také používá spoluúčast časová (např. 48 hod). Při výpočtu pojistného plnění se pak od celkové doby přerušení provozu odečte tato předem sjednaná hodnota. Volbou vyšší spoluúčasti vyjadřuje pojištěný, skutečnost že je připraven sám financovat drobné škody. Pojišťovna pak klientovi za vyšší sjednanou spoluúčast poskytuje slevu na pojistném, protože se jí snižují jak náklady na pojistné plnění, tak administrativní náklady na vyřizování malých škod.
Správa pojištění
správou pojištění se rozumí soubor činností směřujících k udržení a aktualizaci stavu pojistných smluv
Stavební pojištění (pojištění stavby)
zvané také CAR (Construction All Risk). Speciální druh pojištění, který kryje všechna rizika spojená se stavební činností na budovaném díle. Sjednává se na principu All risk (proti všem rizikům) a může zahrnovat celou řadu různých připojištění (odpovědnost za škodu stavební mechanismy atd.).
Strojní pojištění
patří mezi technické pojištění, založené na principu „all risk“, kdy jsou hrazeny všechny hmotné škody, které nejsou jmenovitě vyloučeny. U strojního pojištění se pojistné krytí vztahuje zejména na nesprávnou obsluhu, nedbalost, vadu materiálu, konstrukční vadu, přetlak či podtlak , roztržení odstředivou silou, lae patří semnapoři i úmyslně způsobená škoda.
Škodní průběh
slouží k vyhodnocování výhodnosti pojistného vztahu pro klienta i pro pojišťovnu. V zásadě se stanovuje jako podíl (v procentech) vyplacených škod a vytvořených rezerv za neuzavřené škody vůči zaplacenému pojistnému za určité období. Škodní průběh se stanovuje zpravidla samostatně pro každý druh nebo kategorii pojištění. V některých případech (např. u havarijního pojištění či pojištění přepravy) lze ujednat, že v případě příznivého škodního průběhu se pojištěnému vrací část zaplaceného pojistného. Jako čistý škodní průběh se ozančuje výpočet, kdy je zaplacené pojistné sníženo o kalkulované správní náklady pojišťovny.
Škodní událost
skutečnost, ze které vznikla škoda, a která by mohla být důvodem vzniku pojistné události (zakládat právo na plnění z pojištění).
Šomáž
neboli přerušení provozu, je kategorie pojištění sloužící k náhradě následných škod způsobených v důsedku primární majetkové škody. Následnou škodu se zpravidla v přerušení provozu rozumí fixní náklady, které vznikají v době přerušení či omezení provozu (např. mzdy, pojistné, spátky úvěru a leasingu, náklady na ostrahu, pevné platby za energie atd.) a ušlý zisk.
Technické rezervy
K plnění závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou, je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy.
Tíha sněhu nebo námrazy
v živelním pojištění se tíhou sněhu nebo námrazy zpravidla rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na střešní krytiny nebo nosné či jiné konstrukce.
Tuzemské vozidlo
ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel se vozidlem rozumí vozidlo, které podléhá evidenci silničních vozidel vedené podle zvláštního právního předpisu nebo vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel a je ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky
Úder blesku
jedno z rizik živelního pojištění. Zpravidla se definuje jako bezprostřední přechod blesku (atmosferického výboje) na pojištěnou věc. V praxi bývá občas problém prokázat „bezprostřední“ přechod.
Úmyslná škoda
je taková škoda, kdy osoba svým jednáním nebo opomenutím chtěla škodu způsobit nebo věděla, že ji svým jednáním může způsobit.Při dodávkách věcí nebo při dodávkách prací je škoda způsobená úmyslně také tehdy, když osoba věděla o vadách zboží nebo služeb.
Úmyslné zavinění
úmyslné zavinění předpokládá, že škůdce chtěl výsledek. U přímého úmyslu se pak předpokládá, že škůdce věděl, že svým jednáním škodu způsobí nebo že ji může způsobit a chtěl ji způsobit. V případě nepřímého úmyslu škůdce věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že ke škodě dojde, byl s tím srozuměn. Určení úmyslu je velmi důležité pro vznik povinnosti pojišťovny plnit z pojištění odpovědnosti za škodu. Úmyslně způsobená škoda bývá totiž zpravidla z pojištění vyloučena.
Úraz
pro účely úrazového pojištění se používá více definic vzniku úrazu. Především se však úrazem rozumí náhlé a neočekávané působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávané a nepřerušované působení vysokých nebo nízkých teplot, plynů, par, záření a jedů, kterým bylo pojištěné osobě způsobeno tělesné poškození nebo smrt.
Úrazové pojištění
je pojistný produkt, u něhož je výplata pojistného plnění vázána na vznik úrazu u pojištěné osoby. Pojem úrazu je vždy definován v podmínkách pojištění. Existují v zásadě tři hlavní formy úrazového pojištění: pojištění pro případ smrti úrazem, pojištění pro případ trvalých následků úrazu a pojištění doby nezbytného léčení či denního odškodného v případě úrazu. Kromě těchto nejčastějších druhů úrazového pojištění lze sjednat i méně rozšířená krytí jako např. pojištění zlomenin, popálenin či hospitalizace v případě úrazu.
Ušlý zisk
při stanovení odpovědnosti za škodu je ušlý zisk součástí věcné škody. Ušlý zisk je to, čeho se mohlo poškozenému dostat při obyčejném sledu událostí, nebýt vzniku škody. Jde o majetkovou újmu spočívající v tom, že se majetek očekávaným způsobem nezhodnotil.
Užívání věci
pojem, který se užívá v pojištění odpovědnosti bývá definován jako stav, kdy má osoba (pojištěný) věc movitou či nemovitou po právu ve své moci a ja oprávněna využívat její užitné vlastnosti (to se však netýká práva na užívání prostor v nemovité věci).
Vichřice
živelní událost, kterou se zpravidla rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s (74,9 km/h) a více. Není-li tato rychlost v daném místě škody zjistitelná, je třeba prokázat, že pohyb vzduchu způsobil v okolí místa škody na řádně udržovaných budovách nebo shodně odolných jiných věcech anebo, že škoda mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice.
Věcná škoda
při stanovení škody pro určení náhrady z pojištění odpovědnosti za škodu rozeznáváme škodu na věcech (majetku), tzv. věcnou škodu a škodu na zdraví (životě). Při věcné škodě se pak dále rozeznává škoda skutečná a ušlý zisk.
Vědomá nedbalost
používá se v oblasti odpovědnosti za škodu. Při zavinění vědomou nedbalostí škůdce neprojevil dostatečné úsilí k zamezení vzniku škody. Jde o to, že škůdce věděl o možnosti způsobení škody, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že škodu nezpůsobí.
Vinkulace
se provádí zejména u majetkového pojištění a havarijního pojištění, ale je možná i jinde (např. u pojištění pohledávek). Pojišťovna se potvrzením vinkulace zavazuje, že nevyplatí pojistné plnění z případné škody pojištěnému, ale jiné osobě. Nejčastěji se vinkuluje pojištění zastavené nemovitosti na banku poskytující úvěr (hypotéka, firemní úvěr) nebo havarijní pojištění vozidla na leasingovou společnost.
Vnitrostátní silniční doprava
je termín používaný v oblasti pojištění zásilek či odpovědnosti dopravce. Rozumí se jí zpravidla silniční doprava, při níž se místo výchozí a místo cílové nenachází na území dvou různých států nebo okružní jízda po území maximálně jednoho státu.
Vozidlo
ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel se vozidlem rozumí silniční vozidlo druhu motocykl, silniční vozidlo druhu tříkolka nebo čtyřkolka, osobní automobil, autobus, nákladní automobil, speciální automobil, tahač, přípojné vozidlo, traktor, pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný a jednonápravový traktor s přívěsem; za vozidlo se nepovažuje invalidní vozík.
Výbuch
při určení škody v živelním pojištění se výbuch definuje zpravidla jako náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par. Za výbuch tlakové nádoby se stlačeným plynem nebo párou se považuje roztržení jejích stěn v takovém rozsahu, že došlo náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby.
Výluka
definice škody (škodné události), která není zahrnuta do pojistné ochrany. Výluky z pojištění jsou definovány buď v pojistných podmínkách nebo přímo ujednány v konkrétní pojistné smlouvě. Pod výluky se zahrnují obecně nepojistitelné události (válka, jaderné škody), škody, které nejsou náhodné, a dále škody, které pojistitel nezamýšlí pokrýt příslušným pojistným produktem. Některé standardní výluky lze po dohodě do pojištění zahrnout za příslušně navýšené pojistné.
Vyplacené pojistné plnění
celková peněžní suma, která byla pojistitelem vyplacena a pojištěným či poškozeným přijata a odsouhlasena jako vyrovnání jeho nároků z pojistné smlouvy.
Výpověď
způsob ukončení pojistné smlouvy před uplynutím doby, na kterou je pojištění sjednáno, nebo smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Zpravidla je nutné výpověď podat v určené době před koncem pojistného období (např. nejméně 6 týdnů, jak uvádí občanský zákoník – je ale možné ujednat i jinou lhůtu – např. 2 či 3 měsíce).
Všeobecné pojistné podmínky
do doby, než vstoupil v platnost zákon č.363/1999 o pojišťovnictví, musela mít každá pojišťovna pro jednotlivé druhy pojištění od Ministerstva financí schváleny Všeobecné pojistné podmínky (VPP). Nebylo-li v těchto VPP uvedeno jinak, nesměla se pojišťovna od nich při sjednávání pojištěbí odchýlit jinak, než ve prospěch klienta.
Zábranná činnost
ve smyslu zákona o pojišťovnictví se zábrannou činností rozumí činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Zábranná činnost je součástí činnosti pojištoven.
Zajistitel (zajišťovna)
společnost, která provozuje zajišťovací činnost, tj. poskytuje „pojištění pro pojišťovny“. Zajistitel umožňuje pojistiteli přebírat velká rizika a stabilizuje jeho finanční situaci.
Zajistné (zajistná prémie)
se v proporcionálním zajištění stanovuje na základě dojednaného podílu krytí rizika (kvótové zajištění) či poměru převzatého rizika a vlastního vrubu (excedentní zajištění). U neproporcionálního pojištění se pak zajistná prémie stanovuje podle nezávisle na prvotním pojistném.
Zajištění
v podstatě „pojištění rizika převzatého pojistitelem“. Zajištění umožňuje, aby pojistitel převzal do krytí i jednotlivá velká rizika, která by díky své omezené kapitálové vybavenosti jinak nemohl pojistit. Dalším významem zajištění je vykrýt mnoho menších škod, které by např. při živelné katastrofě mohly ohrozit kapitálové zdroje pojistitele. Zajišťovna pak dále předává část svých rizik jiným zajišťovnám (retrocese).
Zajišťovací činnost
ve smyslu zákona o pojišťovnictví se jedná o uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy, (dále jen „zajišťovací smlouva“), uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny.
Zákon o pojišťovnictví
upravuje podnikání v pojišťovnictví – činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a vymezuje pravomoci státního dozoru. V roce 1991 byl přijat ČNR zákon č 185/1991 Sb o pojišťovnictví, který byl nahrazen zákonem č. 363/1999 Sb.
Zákonné pojištění
je takové pojištění jehož vznik a podmínky jsou dané zákonem a neuzavírá se tedy žádná pojistná smlouva. Existuje pouze jeden druh zákonného pojištění, a to Zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání dle zákona č.65/1965 Sb. Zákoník práce ve znění zákona č.37/1993 sb., vyhláška MF ČR č. 125/1993 Sb. ve znění novel, kterou se stanoví podmínky a sazby tohoto pojištění.
Zánik pojištění
zánik pojištění upravuje zejména občanský zákoník (40/1964 Sb – Hlava XV. v § 800 – 804) a potom přislušná ustanovení pojistné smlouvy a pojistných podmínek. Pojištění zaniká výpovědí ke konci pojistného období, dohodou obou stran, uplynutím sjednané doby pojištění, nezaplacením prvního nebo jednorázového pojištění do tří měsíců nebo pojistného za další období do šesti měsíců, případně z dalších důvodů. Pojistitel má právo na pojistné do zániku pojištění.
Záplava
jedna z živelných událotí, která se zpravidla definuje jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.
Zasloužené pojistné
část předepsaného pojistného podle uzavřené pojistné smlouvy, která časově souvisí s probíhajícím účetním obdobím, bez ohledu na to, zda pojistné bylo zaplaceno
Zásoby
při definování pojištění věcí se pod pojmem zásoby zpravidla rozumí skladovaný materiál, nedokončená výroba, vlastní výrobky, polotovary vlastní výroby, skladované zboží a zvířata.
Zavinění
zavinění je nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti občana za způsobenou škodu. Bývá definováno jako psychický vztah škůdce k vlastnímu protiprávnímu jednání a ke škodě. Tento vztah je vyjádřen buď jako přímý nebo nepřímý úmysl nebo jako vědomá či nevědomá nedbalost. Zavinění jako psychický vztah musí zahrnout všechny znaky, tedy protiprávní úkon, škodu a přičinnou souvislost mezi nimi.
Zelená karta
neboli Mezinárodní karta automobilového pojištění slouží jako mezinárodní doklad o uzavřeném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Karta je dokladem o pojištění ve všech zemích, jejichž národní kanceláře se připojily k Jednotné dohodě mezi kancelářemi (přijaté Radou kanceláří dne 20.10.1989 v Londýně).
Zemětřesení
při defnici pojistné události se tím rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře. V podmínkách pojistitele bývá stanoveno, při jakém stupni mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení (MCS) je již zemětřesení považováno za pojistnou událost. V podmínkách může být rovněž stanoveno, zda se stupeň zemetřesení měří v místě škody či v epicentru.
Znečištění vod
neboli kontaminace vod bývá definováno jako zhoršení jakosti povrchových nebo podzemních vod, jakož i odpadních vod odváděných veřejnou kanalizací. Za škodu způsobenou znečištěním vod se zpravidla považují i další škody, které jsou v příčinné souvislosti se znečištěním jako úhyn ryb, znečištění koryta vodního toku apod.
Zničení věci
zničením věci se při definování škdoy zpravidla rozumí taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu.
Zprostředkovatel
je osobou, která obstarává a zajišťuje uzavření pojisné smlouvy mezi zájemcem a pojišťovnou. Zprostředkovatel může působit jako pojišťovací agent (zástupce pojistitele) nebo pojišťovací makléř (zástupce zájemce – klienta).
Zprostředkovatelská činnost
ve smyslu zákona o pojišťovnictví se zprostředkovatelskou činností v pojišťovnictví rozumí odborná činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související
Zřícení lavin
pojistná událost v živelním pojištění, při které se masa sněhu nebo ledu náhle po svahu uvede do pohybu a řítí se do údolí.
Zřícení skal a zemin
v živelním pojištění se tímto pojmem zpravidla definuje zřícení skal a zemin vzniklé působením gravitace a vyvolané porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem nebo byla-li tato rovnováha porušena v souvislosti s průmyslovou nebo stavební činností.
Živelní pojištění
Skupina pojistných produktů, které souhrnně zajišťují ochranu porti nepříznivému působení přírodních živlů. Jedná se především o krytí na: požár, výbuch, úder blesk, povodeň, vichřici, záplavu, krupobití a zemětřesení či pád stromů a sesuv půdy či lavin. V praxi většinou pojišťovny doplňují klasické živelní pojištění i o další rizika jako je pád letadla nebo vodovodní škoda.
Životní pojištění
Je skupina pojistných produktů, kde je pojistná událost definována jako smrt pojištěné osoby nebo její dožití se stanoveného věku, případně konce pojištění. Dělí se na Kapitálové pojištění (pro případ smrti a dožití) a Rizikové pojištění (pro případ smrti). K uvedeným základním variantám pak existují různě konstruované produkty a kombinace. Např. pojištění dětí a rodičů je v podstatě životní pojištění pro případ dožití u jednoho či obou rodičů, kdy konec pojištění je vázán na dosažení určitého věku dítěte.
